Klub důchodců Uherské Hradiště

         Letošní týdenní ozdravný pobyt v Ludvíkově byl zcela odlišný od předchozích let. Zejména proto, že i přes rozvolnění opatření po koronaviru se do Ludvíkova přihlásilo velmi málo účastníků z řad našich členů. I přes snahu výboru klubu důchodců oslovit a získat na zájezd i nečleny KD se autobus nepodařilo naplnit. Nakonec nás bylo pouze 31 výletníků. Jsem však přesvědčena o tom, že tato skupina byla úžasná, ohromně jsme si všichni rozuměli!

Z Uherského Hradiště jsme odjížděli v sobotu 27. června ve 13,00 hod.; všichni se sešli v dobré náladě a na Kolibu do Ludvíkova jsme dorazili kolem čtvrté hodiny. Pak už jsme se ubytovali, někteří z nás se vrátili do známého prostředí, protože zde již na ozdravném pobytu byli v minulosti.

 V neděli nás celý den hřálo sluníčko, proto někteří vyrazili na túry – např. kolem vodopádů Bílé Opavy přes chatu Barborku až na Praděd. Ti starší čerpali čistý horský vzduch, poseděli u kávy či zmrzliny v Karlově Studánce …

A v pondělí zase celý den pršelo. To nám ovšem vůbec nevadilo, protože dopoledne jsme zajeli do Vrbna pod Pradědem do dílny paní Ivety Strnadové, která vyrábí krásné vitráže. Některé z nás si udělaly radost koupí náhrdelníku, náušnic či krásného anděla. Odpoledne pak každý využil dle svého – ať již v bazénu v lázních Karlova Studánka, či u kávy nebo jen tak odpočinkem na pokojích.

V dalších dnech nám počasí přálo – sice se občas na obloze honily místy hrozivé mraky, ale nepršelo. Turisté vyráželi na túry, např. kolem Petrových kamenů, jiní se snažili nasbírat houby. Na túrách nás vždy provázel pohled na nejvyšší horu Jeseníků, na Praděd.

Ve středu dopoledne se menší skupinka vydala na kratší, zato však místy strmou, túru na Zámeckou horu, ke zřícenině hradu Furnstenwalde. Ve skupině byla i 77letá zdatná turistka p. Maruška, klobouk smekám před jejím výkonem! Středeční odpoledne pak byl tradiční výlet na přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně, která je největším vodním dílem v ČR. Využili jsme autobusu, který nás do Ludvíkova přivezl, protože výletu se zúčastnilo celkem 28 osob. A měli jsme štěstí, protože byl 1. červenec a po dlouhé době bylo možné využít exkurze do podzemí s řídící jednotkou elektrárny!

Čtvrtek odpoledne byl věnován zámku v Bruntále. Před samotnou prohlídkou zámeckých komnat (přilehlý zámecký park pro rekonstrukci nebyl přístupný) byl čas na prohlídku bruntálského náměstí, posezení u kávy či zmrzliny. A večer? Úžasný – s hudbou, tancem a zpěvy! Bez ohledu na věk se na parketu všichni roztančili, Věrka s Maruškou překvapily, když na každý stůl připravily tácky s jednohubkami (ze zbylých rohlíků a paštik od snídaně, doplněné vlastními rajčátky!) - zkrátka super!

A po té, co dva bezva muzikanti ze skupiny „Javorový škrpál“ ve 22,30 hod. svoji produkci skončili, my dále pokračovali v zábavě. Zazpívali jsme naše krásné slovácké písničky a pak pokračovali se zpěvem ještě hodně přes půlnoc v hale hotelu Koliba.

V pátek dopoledne jsme si dopřáli trochu klidu, někteří ještě využili možnosti masáží, posledních nákupů – zejména lázeňských oplatků v Karlově Studánce. Po obědě nás mikrobus pro 20 lidí odvezl do města Krnova. Krnov má krásné náměstí, jehož dominantou je budova radnice s 52m vysokou věží  a s radnicí  sousedící nádhernou budovou české spořitelny. V Krnově, městě známém ve světě především výrobou varhan, nás čekal u Kostela sv. Ducha průvodce, který nás seznámil s historií a poté následně pustil nahrávky hudby tamních překrásných varhan. Gotický Kostel sv. Ducha ze 13.století je v dnešní době využívaný jako koncertní síň.

A přestože jeho vnější fasáda se v současnosti opravuje, uvnitř je budova velmi citlivě restaurována. Hodinu poté jsme již stáli před obrovskou budovou židovské synagogy, jediné po II. světové válce zachované synagogy v Moravskoslezském kraji. Před vstupem do sálu synagogy si museli pánové Jožka, Dušan a Pavel nasadit na hlavy i jarmulky! V synagoze nás výkladem a mnoha zpěvy v hebrejštině provázel p. Strnad (manžel p. Ivety Strnadové z Vrbna pod Pradědem). Jeho přednáška byla velmi zajímavá, poutavě vyprávěl i příběhy ze života Židů a možná by vyprávěl snad až do začátku šabatu, kdyby…… zkrátka, museli jsme ho však vyzvat k ukončení výkladu, mikrobus a  p. řidič Pechal na nás i tak čekal nad rámec předem dohodnuté doby! Do Ludvíkova jsme se vrátili rovnou k večeři.

A pak už bylo nutné sbalit věci a připravit se na sobotní odjezd domů. Po domluvě nám p. řidič Urban v sobotu dopoledne udělal zastávku v Jiříkově, kde jsme navštívili „Pradědovu galerii“ u Halouzků. Zde byla k vidění největší socha „vládce Jeseníků“ děda Praděda v ČR, která je vysoká 10,4 m a váží 15 tun. Vyřezávaný betlém v galerii obsahuje 264 ručně vyřezávaných figur v životní velikosti a neustále se rozrůstá. Jen pár kroků od Pradědovy galerie jsme nahlédli do kostela sv. Michaela Archanděla – v kostele je unikátní velké dílo v podobě létajících andělů přímo nad oltářem.

 V 13,00 hod. jsme šťastně dorazili do Uh. Hradiště, plni pěkných dojmů, obohaceni novými zážitky, novými kamarádskými vztahy …

 Za celý výbor klubu důchodců a především sama za sebe děkuji všem účastníkům tohoto zájezdu za to, jak byli milí, příjemní, kamarádští, zkrátka jak bezva parta se sešla. Jsem také ráda za to, že se nikomu nic zlého nepřihodilo, žádný vyvrtnutý kotník či jinou nepříjemnost nebylo nutné řešit. A snad si mohu trochu neskromně říct, že jste byli všichni spokojeni – to by byla pro mě ta největší odměna, neboť funkci „vedoucí zájezdu“ jsem absolvovala úplně poprvé v životě! Ráda se s vámi zase příště uvidím!

Byli jste zkrátka úžasní!

Eva